Začátkem roku 2025 vešla v platnost novela trestního zákoníku, která přináší řadu změn v trestním právu, a to nejen v definicích trestných činů, ale i ve výši trestů. Mezi nejzásadnější změny patří úpravy týkající se znásilnění, návykových látek a změny ve způsobu vykonávání trestu odnětí svobody, vazby a zabezpečovací detence.
Znásilnění patří dlouhodobě mezi nejdiskutovanější témata v trestním právu. V posledních letech se intenzivně usilovalo o jeho redefinici, zpřísnění trestních sazeb a také o větší důraz na práva obětí v trestním řízení. A právě letos došlo k rozšíření definice znásilnění. Už se neomezuje pouze na případy, kdy dojde k násilí – nově se za znásilnění považuje jakýkoli pohlavní styk bez souhlasu oběti, i když ta neprojeví aktivní odpor. Další změnou je zpřesnění samotného vymezení znásilnění. Nově se tento trestný čin vztahuje výhradně na soulož a jiný pohlavní styk provedený obdobným způsobem. Naopak méně závažné sexuální praktiky jsou nyní samostatným trestným činem, nazývaným sexuální útok. Novela také zpřísňuje trestní sazby za znásilnění, například základní trestní sazba za znásilnění byla zvýšena na 2 až 10 let odnětí svobody.
Zcela novým ustanovením trestní řád vymezil, že pokud se oběť trestného činu vyjádří k dohodě o vině a trestu uzavřené mezi obžalovaným a státním zástupcem, tak se její stanovisko stává součástí této dohody. Soudce jej pak musí zohlednit – pokud oběť s dohodou nesouhlasí, soud bude povinen posoudit, zda je její schválení skutečně opodstatněné.
Nově se do trestního zákoníku přidal v rámci návykových látek pojem „psychomodulační látky nebo zařazené psychoaktivní látky“, což jsou chemické látky, které ovlivňují psychiku nebo chování člověka. V souvislosti se zavedením nové definice návykových látek je upraven postih za jejich neoprávněné držení, výrobu nebo distribuci. Konkrétně se do trestního zákoníku přidávají dva nové trestné činy – neoprávněné nakládání s psychomodulačními látkami a neoprávněná výroba a nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami.
V neposlední řadě vešel v účinnost zákon, kterým se mění zákon o výkonu trestu odnětí svobody a další související zákony. Podstatným tématem se stalo nakládání s příjmy vězněných osob a zavedení jednotného systému, jak mají být veškeré příjmy odsouzených osob spravovány. Nově se všechny příjmy, včetně pracovních odměn, důchodů, výsluhových příspěvků nebo peněz zaslaných od příbuzných, budou zpracovávat stejně, jak se doposud zacházelo pouze s pracovními odměnami. Hlavním cílem je, aby každý odsouzený ve výkonu trestu měl určitou peněžní rezervu, která mu bude vyplacena po propuštění, což umožní snadnější zařazení do běžného života.
Nové změny v trestním zákoníku přinášejí zásadní posun v přístupu k trestné činnosti, zejména v oblasti znásilnění, návykových látek a způsobu výkonu trestu. Zatímco rozšíření definice znásilnění a zpřísnění trestů pro pachatele ukazuje na větší ochranu obětí, zavedení nových pravidel pro vězeňské příjmy pomáhá usnadnit vězňům návrat do běžného života. Celkově se novela zaměřuje na modernizaci a spravedlnost v trestním právu, čímž reaguje na požadavky společnosti.