Dne 1. 8. 2023 vstoupil v účinnost zcela nový zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“), tj. tzv. whistleblowerů. Jedná se o dlouhodobě očekávaný předpis, který vyplňuje podstatnou právní mezeru v českém právním řádu.
Oznamovatel (whistleblower) je fyzická osoba, která učiní oznámení obsahující informaci o možném protiprávním jednání, ke kterému došlo či mělo dojít u osoby, pro kterou oznamovatel vykonával či vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti. Takovým protiprávním jednáním, jehož se oznámení může týkat, se dle Zákona rozumí jednání, které:
- má znaky trestného činu; nebo
- má znaky přestupku, za který lze uložit pokutu, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč; nebo
- porušuje zákon o ochraně oznamovatelů; nebo
- porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie (určených směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie a Zákonem).
Dle § 2 odst. 2 Zákona musí oznámení obsahovat údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele vyjma výjimek uvedených v uvedeném odstavci.
Povinný subjekt, tj. zejména veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou obce s méně než 10.000 obyvateli, zaměstnavatel zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců, orgán veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně a další uvedení v ustanovení § 8 odst. 1 Zákona, je povinen ke dni účinnosti Zákona, tj. 1. 8. 2023 zřídit vnitřní oznamovací systém, a to bez ohledu na to, zda půjde o vlastní technické řešení povinného subjektu a/nebo jej bude outsourcovat od třetí strany – zpravidla poskytovatele komplexního softwarového řešení, kdy může vedením vnitřního oznamovacího systému pověřit jinou osobu, čímž ale není dotčena jeho odpovědnost za plnění jeho povinností. Výjimkou jsou povinné subjekty (kromě veřejných zadavatelů) zaměstnávající ke dni nabytí účinnosti zákona mezi 50 až 249 zaměstnanci, kteří mohou vnitřní oznamovací systém zavést později, a to do 15. prosince 2023. V rámci vnitřního oznamovacího systému je povinný subjekt zejména povinen zajistit:
- možnost oznamovatele podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému písemně i ústně nebo na jeho žádost osobně;
- uveřejnění informací na svých internetových stránkách o způsobech oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstvu, označení příslušné osoby, její telefonní číslo a adresu elektronické pošty nebo jinou adresu pro doručování a zda povinný subjekt vylučuje přijímání oznámení od některých Zákonem dovolených osob,
- poučení příslušné osoby o právech a povinnostech, které pro ni vyplývají ze Zákona;
- aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba a aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje,
- posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou,
- vyrozumění oznamovatele o přijetí oznámení a o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení, a
- přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu v návaznosti na podané oznámení.
Příslušnou osobou se rozumí osoba, která zejména přijímá a posuzuje důvodnost oznámení podaného vnitřním oznamovacím systémem, navrhuje povinnému subjektu opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení, plní pokyny povinného subjektu, ledaže ohrožují nebo maří výkon její činnosti, postupuje při výkonu své činnosti nestranně a zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla při výkonu své činnosti, a to i po ukončení výkonu této činnosti.
Vznikají tedy v podstatě 2 oznamovací systémy, a to vnitřní oznamovací systém a vnější oznamovací systém, který je zřízen Zákonem a provozován Ministerstvem spravedlnosti, kdy Zákon neupřednostňuje ani jednu ze dvou variant, tudíž je na oznamovateli, zda využije vnitřní oznamovací systém či vnější oznamovací systém vedený Ministerstvem spravedlnosti.
Podstatná pomyslná „páka“ na povinné osoby, které by se rozhodly porušovat zákon a nesplňovat povinnosti stanovené Zákonem, je případná pokuta za přestupek spáchaný nesplněním uvedených povinností, která se může vyšplhat až do výše 1 000 000 Kč. Dále je vhodné zmínit, že s ohledem na možnost oznamovatele zvolit pro vyřešení dané situace vnitřní, resp. vnější oznamovací systém, je motivací pro povinné osoby vést řádný vnitřní oznamovací systém a případné pochybnosti řešit interně, nikoliv skrze vnější systém, tedy Ministerstvo vnitra. Je však nutné upozornit, že rovněž oznamovatelé mohou být pokutováni, a to až do výše 50 000 Kč při podání vědomě nepravdivého oznámení.
Jaký dopad nakonec bude zavedení nové právní úpravy v této oblasti mít a zda dosáhne účelu, pro který se stala součástí právního řádu, je opět otázkou času.